Zprávy

Hospodaření fotbalového klubu Sparta Praha

Fotbalová Sparta zlepšuje hospodaření, ačkoliv za minulý soutěžní ročník skončila opět ve ztrátě. Za sezonu 2013/2014 převýšily výdaje nad příjmy o 144 milionů korun, což je o 46 milionů korun méně než za předchozí účetní období. Ztráta 144 milionů korun je pro klub nejlepším výsledkem hospodaření za poslední tři roky. „Souvisí to s tím, že jsme upřednostnili sportovní hledisko před ekonomickým,“ řekl člen sparťanského představenstva Jakub Otava. „A vzhledem k tomu, že jsme v minulé sezoně nehráli evropské poháry, tak ta ztráta v porovnání s minulými roky není tak velká.“ V sezoně 2012/2013 skončila Sparta v minusu 190 milionů a předtím vykázala rekordní ztrátu 240 milionů. Od vstupu majitele Daniela Křetínského v létě 2004 neskončilo hospodaření ve ztrátě jen jednou, celková ztráta za deset let činí přibližně 1 miliardu a 190 milionů korun. Je to dáno tím, že mužstvo není schopné se probojovat do Ligy mistrů, v níž se dá vydělat jen za účast přibližně 200 milionů korun. Sparta v ročníku 2013/2014 získala mistrovský titul, ale v evropských pohárech mužstvo propadlo. Příjmy související s účastí v evropských pohárech tak dosáhly pouze 9,8 milionu korun, například v předchozí sezoně to bylo téměř 70 milionů. O něco méně klub vydělal i za podzim 2014, přestože tým opět zklamal a nepostoupil do Ligy mistrů ani pak do jarní vyřazovací fáze Evropské ligy. Sparta má rozpočet přibližně 300 milionů korun, což je nejvíc v lize. Nejvýznamnější příjmy rozpočtu tvořily celkové výnosy z obchodní činnosti, které přesáhly 176 milionů korun. „Jde zejména o příjmy vyplývající ze sponzorských smluv (klíčovými partnery klubu byly v ročníku 2013/2014 společnosti GENERALI, Nike, MAFRA, AVE, J&T Banka, EP ENERGY TRADING a Pražská teplárenská). Dále jsou do této položky zahrnuty příjmy z obchodování vysílacích práv, pronájmu stadionu pro utkání národního týmu či příjmy ze vstupného.“ Příjmy ze vstupného byly necelých 18 milionů korun, což představuje 191 tisíc diváků. Nejvyšší výdaje tvořily náklady spojené s hráči a realizačními týmy od mládežnických kategorií až po ligové áčko, což bylo 179 milionů korun. Dalších 114,5 milionů korun v rozpočtu tvořily náklady dceřiné společnosti ACS Properties, do čehož náleží provoz stadionu, náklady na organizaci zápasů, přípravu soustředění, spotřebu energií, náklady na sponzory či spotřebu materiálu a pojištění. „Jednou z příčin ztráty byly také nižší příjmy z hráčských transferů, než vedení klubu původně plánovalo. Saldo z přestupů mělo původně dosáhnout hodnoty 150 milionů korun, ve skutečnosti však činilo necelých 110 milionů korun,“ informuje klub. Do této částky se počítá především přestup Václava Kadlec do Frankfurtu v srpnu 2013. Zdroj: idnes.cz

Podíl v klubu Atlético Madrid koupil čínský miliardář

O zadlužené španělské fotbalové kluby se v poslední době stále častěji zajímají asijští investoři. Tento trend potvrzuje i obchod mezi stávajícím většinovým vlastníkem klubu Atlético Madrid Miguelem Ángelem Gilem Marínem a čínským miliardářem Wangem Ťien-linem. V klubu, který je mistrem španělské ligy z poslední sezony a pravidelným účastníkem evropských pohárů posledních let, získal Ťien-lin dvacet procent akcií. Zaplatil za ně údajně 40 milionů eur, což má klubu mimo jiné ulevit od vysokého zadlužení. V plánech nového spolumajitele, který by se měl zároveň brzy stát nejvyšším šéfem klubu, a mít tak vliv na všechna zásadní rozhodnutí v něm, je výstavba nového stadionu s kapacitou 70 tisíc lidí a nového tréninkového centra. Dalším záměrem nového investora je popularizace klubu právě v Asii. "Jsme domluveni na cestě týmu po Asii v rámci letní přípravy. Může to také klubu přivést nové sponzory," uvedl Ťien-lin. "Součástí dohod je i otevření fotbalové školy Atlétika v Číně, a naopak stáže čínských hráčů a trenérů v Madridu," dodal. Před pěti lety vstoupila do ztrátového klubu Malaga jako jeho nový spolumajitel katarská královská rodina, ta sponzoruje také Barcelonu. Podobně dubajské aerolinky Fly Emirates financují Real Madrid, a loni singapurský boháč Peter Lim ovládl Valencii. Nový spolumajitel klubu Atlético Madrid Wang Ťien-lin má podle magazínu Forbes majetek přesahující 13 miliard dolarů a je nejbohatším v Číně a 42. nejbohatším člověkem světa. Podniká převážně v realitách, nedávno koupil například zámořskou síť multikin AMC, ale také například britského výrobce luxusních jachet Sunseeker. Zdroj: ihned.cz

Vláda schválila přidělení dotace pro Velkou cenu v Brně

Jihomoravský kraj dostane přislíbenou dotaci ve výši 30 milionů korun na Velkou cenu České republiky silničních motocyklů. „Děkuji jménem kraje a všech fanoušků Grand Prix koaliční vládě za rozhodnutí o poskytnutí 30 milionů korun na uhrazení zbytku licenčního poplatku za rok 2014 našemu kraji,“ uvedl v prohlášení jihomoravský hejtman Michal Hašek. Spokojení jsou i zástupci dosud pořádajícího Automotodromu Brno, že by ale v budoucnu prestižní světovou akci organizoval kraj, nechtějí podrobněji komentovat. „Ceníme si toho, že se Jihomoravský kraj stal prostředníkem pro dotaci. Nicméně předjímat další jednání o financování by bylo předčasné,“ řekl iDNES.cz mluvčí Automotodromu Jiří Smetana. O dotaci bylo definitivně rozhodnuto až poté, co si vláda vyžádala dodatečné informace od kraje, pořadatele Automotodromu Brno a promotéra šampionátu Dorna Sport. Vláda dotaci schválila už v červenci. Její vyplacení však ještě v létě ministerstvo školství pozastavilo, protože se obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o posouzení, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu. V prosinci pak vyšlo najevo, že se Autoklub ČR, přes nějž měla dotace k pořadatelům putovat, ani Automotoklub Brno nehlásí k roli konečného příjemce dotace se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají. Vzhledem k ohrožení třiceti milionů, které pořadatelé dluží za zalistovací poplatek promotérovi šampionátu, se do věci vložil Jihomoravský kraj, kterému vláda nyní mnohamilionovou dotaci zašle. „Můžeme tak vyřešit problém z minulosti a znamená to výrazný krok k zachování Grand Prix ČR v roce 2015 i v letech následujících. Kraj okamžitě zahájí nové kolo jednání s Dorna Sports o budoucnosti Velké ceny ČR,“ ujistil Hašek, který se s ministerstvem školství na vyplacení dotace dohodl. Hejtman chce nejpozději od roku 2016 převzít pořadatelství Velké ceny. „Své kroky budeme koordinovat s vládou, městem Brnem i Automotodromem Brno,“ doplnil Hašek. Jeho řešení protikorupční odborníci už dříve označili na netransparentní. „Premiér Bohuslav Sobotka pověřil ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka a ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, aby do konce února 2015 vládě předložili systematický návrh na možnou dlouhodobou podporu Mistrovství světa silničních motocyklů Grand Prix České republiky,“ doplnil mluvčí vlády Martin Ayrer. Pro fanoušky je podstatnější zprávou to, že motocyklová elita se na Masarykův okruh vrátí i letos v létě. „Jakmile bude zaplacený rok 2014, nehrozí riziko, že by nám promotér vypověděl smlouvu na rok 2015,“ řekl Smetana. „Klíčové však bude, okamžitě začít jednat o zajištění budoucího financování,“ dodal. Někteří ministři nebyli zastánci toho, aby stát na závod soukromým pořadatelům přispíval. Srpnová Grand Prix skončila ve schodku 59,5 milionu korun. Pokud by dotaci dostala, činila by ztráta 29,5 milionu korun. To by bylo nejméně od roku 2010, kdy se skokově zvýšil zalistovací poplatek za účast v seriálu mistrovství světa. Zdroj: idnes.cz

Fotbalové kluby si za účast hráčů na MS rozdělily 1,7 miliardy korun

Celkem 70 milionů amerických dolarů (zhruba 1,7 miliardy korun) si rozdělily fotbalové kluby jako kompenzaci za to, že jejich hráči se zúčastnili loňského mistrovství světa. Nejvíc na tom vydělal Bayern Mnichov, který inkasoval 1,73 milionu dolarů (40 milionů korun), neboť jako klub měl v reprezentacích největší zastoupení. Druhou nejvyšší kompenzaci obdržel španělský Real Madrid (1,29 mil. dolarů), následovaly kluby Chelsea (1,25 mil. dolarů), Barcelona (1,19 mil. dolarů), Manchester United (1,16 mil. dolarů), Neapol (1,10 mil. dolarů), Arsenal (1,08 mil. dolarů), Juventus (1,04 mil. dolarů) a Manchester City (1 mil. dolarů). Kluby dostaly výrazně víc než před čtyřmi lety, kdy po mistrovství světa v Jižní Africe získaly 40 milionů dolarů. Částka je do jednotlivých klubů posílána prostřednictvím národních asociací v rámci dohody, kterou Evropská klubová asociace (ECA) uzavřela se Světovou fotbalovou federací FIFA v roce 2008. Mistrovství se zúčastnilo 736 hráčů a za každý den, který v Brazílii v rámci turnaje strávili, jejich kluby dostanou 2 800 dolarů (asi 66 tisíc korun). Nejvíce se tak svým klubům vyplatili němečtí a argentinští reprezentanti, kteří došli až do finále. Stejná dohoda platí také mezi ECA a UEFA pro mistrovství Evropy. V roce 2012 si kluby rozdělily 100 milionů eur, pro příští šampionát ve Francii v roce 2016 je připraveno 150 milionů eur (asi 4,2 miliardy korun). Zdroj: idnes.cz