Zprávy

Hospodaření Českého olympijského výboru za rok 2014

Český olympijský výbor (ČOV) zveřejnil finanční hodnocení roku 2014. Příjmy ČOV v roce 2014 činily 707 milionů korun a oproti původním plánům, které čekaly mírný schodek, se naopak účetnictví této instituce dostalo k přebytku ve výši 9,9 milionu korun. Oproti minulosti pracoval výbor s výrazně vyššími příjmy díky novele loterijního zákona, na základě které loterijní společnosti poukázaly část odvodů na sport. „Rok 2014 se zapíše do české historie nejenom díky skvělému vystoupení našich sportovců na olympijských hrách v Soči, ale i proto, že jsme prošli zásadními změnami ve financování sportu,“ připomněl Jiří Kejval, předseda ČOV. „Naším cílem je ukázat veřejnosti i politikům, že hospodaříme zodpovědně a transparentně.“ Čerpání financí nedávno prověřil audit společnosti KPMG, který konstatoval, že veškeré prostředky z loterijních odvodů, které v roce 2014 obdržely sportovní spolky na podporu sportu mládeže, splňují kritéria stanovená Českým olympijským výborem. V letošním roce plánuje ČOV hospodařit s rozpočtem ve výši 591 milionů korun, z toho předpokládá příjmy z loterií ve výši 400 milionů. Prostředky olympijský výbor dělí transparentně na sport mládeže. K polovině dubna obdržel ČOV prostředky za první kvartál roku 2015 ve výši téměř 124 milionů korun, z toho už zaslal 84 milionů sportovním organizacím a na dlouhodobé projekty podporující sport mládeže a zdravý životní styl. Čtyřicet milionů bude rozděleno mezi jednotlivé kraje. Letos na podzim (19. až 21. listopadu) se v ČR po šestnácti letech uskuteční Valné shromáždění Evropských olympijských výborů, na kterém se očekává také účast předsedy MOV Thomase Bacha i šéfa Asociace národních olympijských výborů šejka Ahmada Al-Fahada Al-Sabaha. Před akcí oficiálního rázu proběhnou tři sportovní, v nichž se ČOV významně angažuje: historicky první Evropské hry v Baku, kam od 12. do 28. června zamíří 130členná česká výprava, červnová Olympiáda dětí a mládeže pro reprezentace ze všech krajů Česka a červencový Evropský olympijský festival v gruzínském Tbilisi (EYOF). Zdroj: idnes.cz

Ruská KHL nemá dostatek peněz

Nesmyslně vysoké rozpočty a platy hráčů, které mnohdy převyšovaly ty ze zámořské NHL, dělaly Kontinentální ligu KHL velice atraktivní. Iluzi pohádkové soutěže, která se jednou může stát jedničkou na hokejovém trhu, v jednu chvíli podlehla většina fanoušků. Čas ukázal, že to byl jen velikášský sen. Ruská KHL začíná mít vážné problémy, které mohou skončit jejím rozpadem. Není tajemstvím, že finanční potíže postihly minimálně polovinu klubů. Loni v KHL skončil Lev Praha, předtím Spartak Moskva, kvůli válce na Ukrajině Doněck, hrát už nebude Slovan Bratislava a Medveščak Záhřeb a brzy mohou následovat další kluby. Vedení ligy proto už na lednovém Utkání hvězd v olympijském Soči jednalo o její budoucnosti. „Jsme přesvědčeni, že model KHL je v podobném duchu možné udržet i nadále,“ tvrdil tehdy šéf soutěže Dmitrij Černyšenko. Krachují však i další kluby. Na pokraji bankrotu je Admiral Vladivostok. Ten se přitom ke KHL připojil teprve před dvěma lety, i tak krátká doba ovšem stačila, aby se ukázalo, že přemrštěné rozpočty neodpovídají zájmu fanoušků. Klub podle dostupných informací dluží od nového roku za výplaty všem hráčům, podobně jsou na tom i samotní funkcionáři. A nic nenasvědčuje tomu, že se situace nějakým zázrakem zlepší. Je zřejmé, že se Kontinentální liga pomalu začíná transformovat zpět do superligy (byť bude mít stále název KHL), tedy původní nejvyšší ruské soutěže. Všichni se budou muset uskromnit, všichni budou muset přijmout skutečnost, že konkurovat zámořské NHL byl rozmařilý nápad. Rusové však nechtějí ztratit tvář a zatím přiznávají jen částečná opatření. Jedním z nich je nastavení platového stropu, který by se měl postupně snižovat. Momentálně nikdo netuší, kolik mužstev se přihlásí do nového ročníku, kromě už zmiňovaných má totiž problémy celá řada dalších a i vedení přiznalo, že hrát by mělo už jen 24 týmů. Zdroj: idnes.cz

Liga mistrů zvedá odměny

Fotbalové kluby za účast v hlavní fázi Ligy mistrů dostanou 12 milionů eur, což je podle současného kurzu v přepočtu 330 milionů korun. Loni to bylo přibližně o sto milionů korun méně. Větší peníze půjdou i do Evropské ligy. Dohodla se na tom Asociace evropských klubů (ECA) s Evropskou fotbalovou unií UEFA. Dvaatřicet účastníků základních skupin Ligy mistrů si rozdělí 1,2 miliard eur (asi 33 miliard korun) za každý ročník. Každý klub v soutěži má automaticky zajištěno dvanáct milionů eur místo aktuálních 8,6 milionu. Finančně si polepší také kluby hrající v Evropské lize, a to i ty, které vypadnou v předkolech. Osmačtyřicet účastníků skupinové fáze si mezi sebe rozdělí 381 milionů eur (10,5 miliard korun) namísto současných 232 milionů. Každý klub pak bude mít za start v soutěži zaručen příjem 2,4 milionu eur, což je asi 65 milionů korun. Dosud to bylo jen 1,3 milionu eur. „Tento koncept znamená více finančních prostředků pro všechny, protože nový percentuálně fungující systém zajistí, že každý účastník bude proporcionálně těžit z pokračujícího růstu soutěží,“ uvedla ECA a UEFA ve společném prohlášení. Od mistrovství Evropy 2020 bude evropským klubům poprvé v historii vyplacena procentuální částka ze zisku a ne fixní, jako dosud. „Kluby dostanou osm procent příjmů od vysilatelů, reklamy, z prodeje vstupenek, pohostinství. Minimálně to bude 200 milionů eur (5,5 miliardy korun), což je o 50 milionů eur více než za Euro 2016,“ stojí dál v prohlášení. Za start na mistrovství světa v letech 2018 i 2022 přitom FIFA podle dohody z předminulého týdne mezi kluby rozdělí „jen“ asi 5,36 miliardy korun. Zdroj: idnes.cz